Elektronika, ukázky pro STM8S103F3, plus programování v assembleru.


Čidlo DHT-22 (AM2302) a případně DHT-11

pro měření teploty a vlhkosti

AM2302

S modulem DHT-22, nebo AM2302 (DHT-11) jsem si pohrál a následující kód pro práci s ním je funkční. Alespoň u mne :-). Časování procesoru je zde nastaveno na 2MHz. CPU rychlost ovlivňuje i čtení z čidla, kde je časování kritické. IO pin zde je PA1. Je možné to samozřejmě změnit. V tomto kodu se čtení z DHT provádí na základě timeru, po spuštění ihned, pak každých cca 15 minut. Při checksum error se čtení opakuje po několika vteřinách. Pokud čidlo nebude komunikovat vůbec, bude po volání čtení nastaven příznak overflow.
Mám v plánu žádat o data přes UART a přečtená data odeslat také na UART. Timer by v tomto případě nebyl potřeba.

Postup pro čtení dat:
  • Nastavit IO pin na OUTPUT
  • Shodit jej do LOW na 1ms u DHT-22 (AM2302), nebo 18ms u DHT-11, tím se čidlu pošle žádost o data
  • Nastavit IO pin na INPUT
  • Cekat na "start bit" - postupne LOW - HIGH - LOW
  • Následuje čtení 40 bitů (LOW-HIGH-LOW-HIGH...) - měří se délka stavů HIGH (30us = 0; 70us = 1)
  • 40 bitů = 5 bajtů - vhkost - vlhkost desetiny - teplota - teplota desetiny - kontrolní součet
  • 1.byte + 2.byte + 3.byte + 4.byte AND 0xFF = kontrolni součet, jinak chyba čtení

Tato ukázka kódu je primárně určená pro DHT-22 (AM2302), ale po malé úpravě je možné ji aplikovat i na jednodušší DHT-11. Rozdíl je hlavně v tom, že DHT-22 i AM2302 vrací hodnotu teploty a vlhkosti jako word (2 byte) v destinách stupňů, či procent. U jednodušší DHT-11 vraci u teploty i vlhkosti dva byte, kde první byte jsou celá čísla a druhý byte mají být desetiny. Tyto však obsahují buď nulu, nebo velmi malou hodnotu. Je možné je ignorovat a zobrazovat pouze první byte. Další rozdíl, je ve startovacím LOW impulzu. U DHT-22 i AM2302 má trvat 1 až 2 milisekundy, zatímco u DHT-11 musí být delší, 18 až 20 milisekund. Podrobnosti viz komentáře v kódu.


všeobecné informace

U modulů, které jsem v rámci svých možností odladil a otestoval, jsem vytvořil prográmek, který lze formou copy-paste vytáhnout (buď celý, nebo pouze potřebné kusy kódu) a použít jej v nějaké Vaší aplikaci. Zkopírovat se musí potřebný kód, proměnné v paměti a deklarace konstant (equ).

Na stránkách výrobce ST Microelectronics je ke stažení vývojové prostředí ST Visual develop a dále jsou zde velmí podrobné manuály v PDF (v angličtině) odledně popisu mikrokontroléru a jeho instrukčního souboru.

Každý zde uváděný zdroják má stejnou strukturu. Na začátku jsou deklarace adres použitých systémových registrů (UART, I2C, GPIO...), což je klíčové. Tyto adresy jsou popsány jednak v datasheetu STM8, a také jsou k dispozici ve zdrojovém kódu, který je nainstalován spolu s prostředím ST Visual develop ve složce [Program Files]\ STMicroelectronics\ st_toolset\ asm\ include\ STM8S103F.asm). Asi je možné ji deklarovat jako include, ale zde jsou ve zdrojáku definovány pouze ty, které jsou použity.
Dále je inicializační část, kde je vynulována paměť ram, nastaví se rychost CPU a proběhne základní nastavení použitého hardware, například rychlost UARTu, GPIO input/output, atd. Pak už následují rutiny pro konkrétní modul.V nekonečné smyčce infinite_loop je ukázka činnosti. Samotné rutiny lze podle potřeby vykopírovat do jiného projektu. Úplně na konci je tabulka vektorů přerušení v segmentu vectit s popisy, které zařízení může přerušení vyvolat.

Rychlý návod jak vytvořit nový projekt v prostředí ST Visual Dvelop:
  • V Hlavním menu vybrat File a New workspace.
  • Zvolit položku Create workspace and project
  • Objeví se dialog pro zadání skupiny projektů.
  • Vyplňte pole workspace filename (název skupiny projektů)
  • Vyyplňte pole workspace location (složka pro umístění)
  • Naskočí další okno pro projekt.
  • Vyplňte pole project filename (název projektu)
  • Vyplňte pole project location (složka pro umístěni projektu, zde doporučuji vybrat podsložku skupiny projektů).
  • Do pole toolchain vyberte ST Assembler Linker.
  • Pole toolchain root ponechte nezměněno.
  • Naběhne výběr pro konkrétní CPU.
  • Vyberte v něm STM8S103F3P.

Tím se vytvoří projekt. Na levé straně se objeví strom Workspace, kde ve větvi source files otevřete main.asm, které je hlavní zdroják projektu. Je předvyplněn o počáteční definici segmentů a tabulku přerušení. Můžete jej vyčistit a pak do něj přes copy-paste (CTRL+A - CTRL+C -> CTRL+V) vložit některé s zde uváděných mých (nebo Vašich) zdrojáků. Soubory mapping.asm a mapping.inc systém vytvořil automaticky a není doporučeno do nich zasahovat, protože systém je interně přepisuje. Do téhož workspace můžete vkládat více projektů, každý však musí mít svou složku.
Do existujícího workspace pak lze přidávat libovolný počet projektů, pomocí pravého tlačítka myši na kořenové (nejvyšší) větvi stromu "workspace". Podmínkou je, aby každý projekt byl v samostatné složce (adresáři). Do podvětví source files, nebo include files, každého projektu se mohou přidávat další moduly. Další podrobnosti ohledně práce v prostředí ST Visual develop je v tomto manuálu (anglicky).

Nahrání (vypálení) programu do modulu:

RTC Především připojte k modulu vývojové desky STM8S103F3 programátor ST-Link. K tomu jsou určeny čtyři piny na desce vpravo: 3V3, SWIM, GND a NRST (viz obrázek vlevo).
Program lze vypálit přímo z prostředí "ST Visual Dvelopu" takto: v hlavním menu vyberte Build - Build (F7). Pokud překlad a sestavení proběhhne bez chyb, spusťte Debug - Start debugging. Tím se projekt nahraje (vypálí), naskočí okno debuggeru a případně můžete projekt spustit (F5), nebo krokovat (F10).
Vypálit program do STM8 se dá i jednodušeji pomocí ST Visual Programmer, pokud máte k dispozici již "visual developem" přeložený soubor (F7-build, viz výše) *.s19. Tento vznikne v podsložce projektu DEBUG, nebo RELEASE. Otevřete jej přes hlavní menu-File-Open a přes hlavní menu-Program-Current tab program vypálíte. Případně ještě můžete správnost vypálení ověřit pomocí hlavní menu-Verify-Current tab. Další podobnosti odhledně používání ST Visual Programmeru jsou v jeho nápovědě: hlavní menu-Help-Index.

Dúležité upozornění: Zde presentovaný modul mikrokontroléru má výstupy 5V, 3V3 a GND. Na výstupu 5V ve skutečnosti není 5 voltů, ale vstupní napětí, kterým celý tento modul napájíte, buď přes piny +/-, nebo přes konektor mikroUSB, což může být 4.5 - 15V. Buďte opatrní, co k tomu pinu (5V) připojíte, připojovaný modul můžete tímto zničit. Doporučuji modul napájet výhradně z 5V zdroje.

Vzkazník - dotazy, názory, připominky, hlášení chyb, atd:
případný E-mail nebude nikde zveřejněn, uveďte jej, pouze pokud si přejete odpověď.

Elektronika, ukázky pro Arduino a STM8, plus programování v Delphi (Lazarusu).
Všechna zapojení modulů v ukázkách (viz elektrická schémata) pracují s velmi malým napětím 3.3V až 12V a neobsahují návod na napájecí zdroj. Pokud se rozhodnete některé z těchto zařízení postavit, důrazně doporučuji používat zdroje s výstupním napětím maximálně 12V, podle schválených norem platných v ČR. Autor návodů za případné škody nepřebírá žádnou odpovědnost.
nahoru

(c) 2026 iisivak.xf.cz