Práce strážníka u Krasíkova (tehdy Budigsdorfu), přímo u tunelu a zářezu, byla podstatně širší než jen "hlídání kolejí". Procházel přidělený úsek trati a kontroloval stav kolejí, upevnění, svršku a zářezu. Zjištěné závady měl podle jejich závažnosti odstranit nebo nahlásit nadřízenému. Hlídal tunel a zářez, zejména sesuvy kamení, poškození zdiva, překážky na trati nebo jiné nebezpečí. U Krasíkova to bylo zvlášť důležité, protože původní tunel z roku 1845 vznikl jako zaklenutý zářez.
Obsluhoval návěstní zařízení. Od roku 1845 se na některých místech používaly tzv. Korbsignale – košová návěstidla, která strážník ovládal zvedáním koše nebo praporku; v noci lucernou. Signály sloužily především k dorozumívání mezi sousedními strážníky. Při mimořádné události však mohl zastavit vlak.
Měl u sebe služební návěstní lucernu a musel ji používat předepsaným způsobem. Dobový popis dokonce uvádí, že při blížícím se vlaku neměl rozsvěcovat jiným světlem. Prováděl drobnou údržbu, měl nářadí a některé jednoduché závady mohl opravit přímo na místě. Tento princip je doložen u později přesněji definované funkce traťového strážníka; pro rok 1850 je ale potřeba brát konkrétní rozsah pravomocí jako rekonstrukci.